°°° Just live, baka! And enjoy your life! °°°

* Chcete být SB? * !!!REKLAMY!!! *

Sice to nejspíš vypadá, že jsem opět neaktivní, ale momentálně ve volných chvílích přepisuji a opravuji staré povídky ;)

Bittersweet 2/3

18. října 2009 v 13:25 | Aki-chan |  povídky for me
další díl by Kami

_______________________________________________________________________________________

"Ehm...Aki...mohla bys na chvíli?"
Aki se překvapeně podívala na blonďatého chlapce, který s ní, kromě mumlavého ahoj na přivítaní, zatím nepromluvil jediné slovo.
"Jasně."
Aki k němu přistoupila a všimla si, že kluk dělá co může aby nezabodnul pohled do země.
"Jen sem chtěl...popřát ti hodně štěstí...pak do tý soutěže...a..."
V tom mu zazvonil mobil a podle jeho myšlenek Aki poznala, že se mu částečně ulevilo, ale taky ho naštvalo, že ho ruší. Až k Aki doléhal z telefonu histericky uřvaný hlas.
"Kde si?? Vrať se domůů! Nejspííš vypadnul prooud! Nevíím co máám dělát!"
Deidara si povzdechnul.
"Promiň, ale budu muset jít...ahoj."
"I když bych se raději někam zahrabal..."
Aki si tedy zabalila věci a vydala se domů. Po cestě si ještě pročítala rozvrh. Na rozdíl od Kyota, kde měli na každou hodinu jinýho profesora, tady měli většinu hodin Anko, svou třídní. Pak ještě Kurenai, pak nějakýho Ibikiho a pak Asumu.
Došla až domů a práskla dveřma. Pak šla do kuchyně, kde její mamka skákala kolem plotny a táta si četl s nohama na stole noviny.
"Ahoj zlatíčko, tak co první ve škole?"
"Bylo to tam dobrý a nic zajímavýho."
"No, teda až na tu pěveckou soutěž, kam mě přihlásili...ale o tom se raději zmiňovat nebudu."
"Jakou soutěž?"
"Mami!!! Slíbila si mi, že mi nebudeš lézt do hlavy!"
"No jo...promiň. Ale jakou soutěž?"
Tak jim Aki vysvětlila o co se jedná a její mamka div neskákala radostí.
"Konečně ukážeš svůj talent! Za to ti udělám něco dobrého k večeři...ale...je potřeba jít nakoupit."
"No jasně, moje sklerotická maminka..."
"Aki Hatake!!"
"No jo no jo, promiň mami. Já tam dojdu."
Aki si vzala tašku, nějaké peníze a vydala se do nejbližšího obchodu. Tam podle seznamu házela věci do košíku, když v tom uviděla Deidaru, jak se snaží něco zvážit, ale vůbec mu to nejde, pořád mu to hlásilo nějakou chybu. Aki se pousmála, přišla až k němu a namačkala mu tam správnou kombinaci. Ten se na ni překvapeně otočil a zrudnul.
"A-ahoj.."
"Panebože, cokoliv, jen kdyby mě tady neviděla..."
Aki se na něj mile usmála.
"Vždycky se musíš řídit podle kódů vypsaných tady vedle pro jednotlivé ovoce."
"Jo...dík."
Deidara se pak otočil a celý rudý téměř utekl. Jenže, jakoby si na něj někdo tam nahoře zasednul, se potkali znovu u pokladny. Oba dva mlčeli. Aki měla co dělat aby se nerozesmála, protože Deidara si v duchu opakoval pořád tři věci.
"Útěk...pryč...daleko...útěk..."
Těsně předtím, než Deidara zase utekl mu položila Aki ruku na rameno.
"Kdyby sis chtěl někdy promluvit nebo něco...řekni."
"Jo...díky."
A pak zmizel. Aki šla zamyšleně domů. Druhý den ve škole řešili téměř celou dobu pěveckou soutěž. Anko v jednom kuse mlátila do stolu, až to v něm začínalo křupat.
"Ale teď, co za písničku?"
"No...včera sem o tom přemýšlela, Anko-sensei a něco mě napadlo."
Aki jim kousek zazpívala a všichni horlivě přikyvovali...tedy všichni z party, kam teď Aki patřila. Druhá parta, vedená Sasukem a Karin jen otráveně zírali před sebe a dávali najevo nezájem.
"To je úžasný, Aki, ale teď by to chtělo někde sehnat karaoke..."
"Víte, o tom sem taky přemýšlela. Karaoke bude mít každý. Pokud bysme sehnali dva lidi, co umějí hrát na flétnu a na klavír, mohli bysme udělat hudbu naživo a mít to originální."
"To je úžasný nápad."
"V týhle holce vážně něco je, máme štěstí, že ji máme."
"A já umim hrát na flétnu."
Ozvala se Konan. Anko byla štěstím bez sebe.
"A je tady nějaký klavírista?"
Nikdo se neozval. Až pak po chvíli Diedara nejistě zvednul ruku.
"Já umím hrát na klavír."
"Úžasné!!"
Dalších několik dní věnovali tréninku na soutěž a den D se rychle blížil. Konečně to bylo tady. Celá škola byla ve velké tělocvičně. Téměř všichni už měli odzpíváno. Jako poslední měla jít Aki. Prozatím byli nejlepší prváci s třídním Asumou. Anko seděla v rohu a okusovala si nehty.
"Nebojte, Anko-sensei, to vyhrajeme."
Anko jen přikývla. Konečně byla na Aki řada.
"A teď nakonec 2.B, kde bude zpívat Aki Hatake, s písničkou Bittersweet! (hořkosladký)"
Vyšla na pódium. V tom zhasly všechny světla, jediné světlo byl reflektor na podiu. Rozezněly se první tóny klavíru a flétny. Aki se zhluboka nadechla a začala zpívat.


Všechno šumění hlasů, které tam bylo nonstop celou soutěž najednou utichlo. Nikdo se neodvážil promluvit. Aki dozpívala. Ještě chvilku bylo ticho a pak se rozezněl bouřlivý potlesk. Rosvítila se opět všechna světla a na podium vyšel moderátor.
"To byla krása, slečno Hatake a teď prosím všechny o strpení, za chvíli se budou vyhlašovat výsledky!"
Než se Aki dostala přes houf studentů zpět ke své třídě, muselo být odhlasováno a podle vítězoslavného úsměvu na tváři Anko, bylo Aki jasné, že senseiové už výsledky znají.

 


Komentáře

1 Naru-chan♥ Naru-chan♥ | Web | 18. října 2009 v 18:02 | Reagovat

Hohóóó a proč by ne?Vždyť je to nádherná a skvostná věc! xDD a ještě lepší ji číst či psát,tomu věř xD..a díky ;D

2 Akinka Akinka | Web | 19. října 2009 v 17:07 | Reagovat

mohla by si pro mě hlásnout,pls
jméno: Akinka s Deidarou
www.marusik007.blog.cz
mocinky díky

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.