°°° Just live, baka! And enjoy your life! °°°

* Chcete být SB? * !!!REKLAMY!!! *

Sice to nejspíš vypadá, že jsem opět neaktivní, ale momentálně ve volných chvílích přepisuji a opravuji staré povídky ;)

Nikdo a nic nás nerozdělí(SasuNaru)

16. září 2009 v 20:07 | Aki |  jednorázovky
Tak, a tu máte jednu yaoi povídku xD Už ale ode mně nic takovýho nečekejte, páč je to šílený a příšerný xD Njn..mám ze trest...
Pro upřesnění -> je to trest z virtuálky za nesplnění mise xD
Tak si počtěte, jestli vás to bude zajímat xD

P.S. Je to ze Sasukeho pohledu xD

sasunaru Pictures, Images and Photos


_______________________________________________________________________________________

MINULOST:

Miloval jsem tě jako bratra, a pak jsi mi udělal nejhorší věc v mém životě. Zabil jsi mi rodinu. A mě jediného si nechal na živu. Proč? Řekl jsi mi, že až budu silný, mám přijít a pomstít se. Toho jsem se držel. Tvrdě jsem trénoval a jednoho dne jsem opustil Konohu a šel za Orochimarem. Slíbil mi víc síly. A slib dodržel. Dal mi sílu a má nenávist k tobě se ještě zvětšila. Pak se jednoho dne snažil zmocnit mého těla, prostě jsem ho zabil. A šel jsem si vyřídi účty s tebou, Itachi. Moje jediné přání bylo zabít tě. Přišel jsem k Akatsuki a objevil si se ty. Se svým obvyklým úsměvem na tváři. Nikdy jsem nepochopil, proč si tak zlý. Teď už to chápu. V nenávisti se skrývá síla. Snažil jsem se tě zbaít, síly byly vyrovnané. Přesto jsem netušil, proč si ke mně tak...jemný? A nežný? Co je to s tebou? Si někdo jiný, nepoznávám tě. Už jsem tě skoro zabil. Zmizel si a objevil si se za mnou. Musel jsem se smířit s tím, že zemřu. Že to je prostě konec mého života. Nikam to nevedlo, nesplním svůj sen. A pak si mi pošeptal do ucha tu věc. "Neexistuje nenávist. Existuje pouze láska, protože za nenávistí se skrývá láska.." Nechápal jsem. Co to sakra mělo znamenat? Pak jsi mě prostě políbil. Nevím proč, ale musel jsem tě taky políbit, ale ty jsi zmizel a já tě nemohl najít. Necítil jsem vztek, ale smutek. Stýskalo se mi po tobě a po tvých rtech. Chtěl jsem je zase cítit, slyšet tvůj hlas. Bylo to nemožné, byl jsi k nenalezení a já už byl zoufalý. Ze zoufalství jsem se vrátil zpět do Konohy. Pořád za mnou lezla Sakura. Už jsem nevěděl co by. Naruto byl taky jiný. A já, věděl jsem, že po tobě toužím. A ty pořád nikde. Už jsem to vzdával. Vzdal jsem naději, že tě ještě někdy uvidím. Našel jsem si lásku, zamiloval jsem se. Do Naruta. Je to k neuvěření. Nevím, co se to se mnou děje. Asi jsem se zbláznil, ale musel jsem mu to říct. Přišel jsem za ním a políbil jsem ho, snad mu to dojde. Jeho reakce mě překvapila. Skočil mi kolem krku a začal mě líbat. Byl jako malé dítě. Zbožňoval jsem ho. Naučil jsem se ho milovat ještě víc než tebe, Itachi-neesan. Naruto je ten, kdo je pro mě v mém životě ten jediný a pravý. On je můj, a já jsem zase jeho. Zanedlouho se to všichni dozvěděli. Bylo mi to jedno. Vykřičel bych na celý svět, že ho miluju! Sakura z toho byla zdrcená, ale časem si začala zvykat. Stala se mou nejlepší přítelkyní. Jednoho dne mě políbila. Nechápal jsem. Omluvila se mi a prostě jen dodala, že mi přeje štěstí. Věděl jsem, že mě pořád miluje, ale já miluji Naruta. Chápala mě a byla mi oporou. Byl jsem jí za to vděčný.
Vrátili jsme se z mise. Oba dva jsem byi moc utahaní. Lehli jsme si a on mi usnul v náruči. Byl tak sladký. Jako roztomilé koťátko. Zbožňoval jsem ho. Nedokázal jsem si život bez něj představit, ale v hloubi duše jsem věděl, že pořád někde hoří plamen naděje pro tebe. To kdybys se rozhodl někdy vráti. Přesto jsem ale veděl, že se nikdy nevrátíš. Snažil jsem se zapomenout, ale nešlo to. Rozhodl jsem se udělat jednu věc. Zapomenout na tebe. Naruto mi navrhl, abych se k němu nastěhoval. Byl jsem velice šťastný. Vzal jsem si své saky paky a donesl to k němu. Pak přišla na řadu ta věc. Už jsem dál nemohl, ten dům mi tě připomínal. Vzpomínky na dětství se vračeli častěji a častěji. A proto jsem se rozhodl a udělal to. Zapálil jsem náš domov. Starý domov. Už ani jeden v něm nežijeme. Skrýval v sobě akorát to temné. Nic hezkého v něm nebylo. Připomínal staré časy. Ten barák si to zasloužil. Sbohem, domove. Sbohem vzpomínky na Itachiho. A sbohem vzpomínky na dětství. Pozoruji, jak to všechno pomalu mizí. Oheň vše ničí. Brzy po všem zbyde jen popel. Je to pryč. Všechno je pryč. Minulost zmizela a už se nikdy nevrátí. Ty už se nikdy nevrátíš, a to je jedině dobře. Začal jsem nový život, po Narutovo boku. Jestli mu někdo ublíží, zemře! A já s ním, abych mohl být s Narutem navždy.
Přišla moje a Narutovo první noc. Přistoupil jsem k němu a něžne jsme ho políbil. On mi polibek oplatil, ale ten jeho byl plný vášně. Vysvlíkl jsem ho z trika i z kalhot. On mě pomaličku rozepínal košili a kalhoty my sundal také pomalu. Byl jsem nedočkavý a on naopak dochvilný. Položil jsem ho na postel a líbal po celém těle. Pomohl jsem si i jazykem. Slyšel jsem jak sténá mé jméno. Bylo to nádherné. Vzrušovalo mě to. Pomalu jsem do něj vnikl a chvíli co chvíli jsem přirážel víc a víc. Vrcholu jsme dosáhli oba ve stejnou dobu. Poté jsme si role vyměnili. Byl tak něžný. Pomalu do mě vnikl a přitom mi do ucha vzdychal mé jméno. Za okamžik jsme oba dosáhli vrcholu. Bylo to nádherné. Nikdy na to nezapomenu. Usnul jsem mu v náruči. Cítil jsem jeho dotyk, cítil jsem jak mě hladí po vlasech. Předtím než usl, mi do vlasů vtiskl polibek. Políbil jsem ho na hruď a usnul jsem s ním. Miluji ho.


PŘÍTOMNOST:

"Naruto, musíme si promluvit..."
"Ano, Sasuke?"
"Musím se ti k něčemu přiznat.."
"Stalo se něco?"
"Vzpomínáš, jak jsme se dali dohromady?"
"Samozřejmě! Nikdy na to nezapomenu! Proč?"
"Já taky ne! Víš, měl by jsi vědět, že v tu dobu...Miloval jsem někoho jiného. S tebou jsem se dal dohromady proto, abych na něj zapomněl. Využíval jsem tě, abych na něj už nemyslel.."
"Sasuke? Takže jsem prostě jenom tvá hračka?" Po tvářích se mu kutáleli slzy. Nemohl tomu uvěřit, celou tu dobu si s ním jen hrál? Vždyť on ho miluje!
"Nejsi! Já...Naruto odpusť!" Rozplakal se a vrhl se mu do náruče.
"Proč, Sasuke? Proč? Já myslel, že mě miluješ! Vždyť já tebe miloval, miluju a navždy milovat budu!"
"Já tebe taky, Naruto! Navždy tě budu milovat! Miloval jsem tě! A miluji tě i teď! Nikdy tě neopustím!"
"Já tebe taky ne!"
Objali se.
"Naruto, dokážeš mi prosím odpustit?"
"Ano.."
"Kdybych tě neměl, nevim co bych dělal!"
"To přeháníš!"
"Ne! A proto se tě chci na něco zeptat.."
"Ano?"
"Vezmeš si mě?"
"To jako vážně?"
"Ano, vážně.."
"Ano! Vezmu, Sasuke!"
Skočil sem mu do náruče a objal ho. Nemohl jsem ho přestat líbat. Byl jsem nejšťaststnější muž na planetě.
Šli jsme to společně oznámit Sakuře. Z počátku se zdálo, že je v šoku a za chvíli zkolabuje. Pak ale na tváři vykouzlila úsměv a pořála nám štěstí. Spatřil jsem, jak jí po tváři stéká slza. Zatáhl jsem si jí stranou a zeptal se jí.
"Sakuro, proč pláčeš?"
"Víš, vždycky jsem si přála, že jednoho dne se dáme dohromady my dva. A že toto oznámíme my dva ostatním. A ty jsi se pak dal dohromady s Narutem. Byla to pro mě rána a zlomilo mi to srdce, ale já se s tím smířila. Jsem teď tvá nejlepší přítelkyně, a na to jsem hrdá. Vždy budu stát při tobě a vždy tě budu milovat, i když budeš ty milovat Naruta. Já to respektuju. A ta slza, to je slza štěstí. Štěstí pro vás do vašeho společného života."
Tahle slova mě potěšila. Nečekla jsem je. Byl jsem vděčný za to, že mi Bůh seslal právě jí. Ona mi rozumí a je asi jediná, krom Naruta, která mě chápe. Ve všem chápe. Za ty slova jsem jí obejmul a za vše jí poděkoval. Pak popřála štěstí i Narutovi. Byla šťatsná, protože jsme byli šťastný my dva. Jak jsem se zanedlouho dozvěděl, Sakura se dala dohromady se Saiem. Neštvalo mě to, naopak. Měl jsem radost i za ni. Byla konečně š´tastná. A já s Narutem taky. Dokonce jsme se rozhodli i pro adopci. Navrhl to Naruto, a já byl celý nadšený. Skvělý nápad. Přeci jenom znovu obnovím klan Uchiha. Spolu s Narutem. Víc jsem si přát nemohl. Pak přišla další skvělá zpráva. Narutovi se splnil jeho životní sen, pro který byl odhodlaný i zemřít. Stal se hokage. V tom okamžiku jsem byl šťastný i za něj. Vědel jse, že to pro něj moc znamená. Na tu počest jsme zanedlouho slavili zásnuby a po nich přišel náš dlouho očekávaný den. Den D. Naše svatba. Pozvaná byla celá vesnice. Všichni nám přáli štěstí. Víc jsem si opravdu přát nemohl.

BUDOUCNOST:

Od té doby nás potkávalo samé štěstí. Jsme manželé už dva roky. Žádná minulost už neexistuje. Na Itachiho jsem definitivně zapomněl. V hlavě jsem měl jenom Naruta. Chybělo už jenom málo, abychom byli dokonalý pár. Zatím jsme ještě neměli děti, ale i tak jsme byli šťastní. Ještě jeden pár v Konoze byl stejně šťastný jako my. Sakura a Sai.
Dnes je můj a Narutovo velký den. Jdeme si z porodnice vyzvednout našeho syna. Jsme dokonalá rodina. Už nám nic nechybí. Narutovi se splnil sen. Stal se hokage a celá vesnice ho uznává. Mě se také splnil sen. Obnovil jsem Uchiha klan. Sice to nejsou mí krevní potomci, ale i tak je to můj syn. Bylo mi líto, že chudák nebude mít sharingan. To se ale dalo zařídit jedním způsobem. Naruto souhlasil. Domluvil jsem se Sakurou, jestli by jí to moc nevadilo, i když jsem věděl, že je teď se Saiem, takže určitě souhlasit nebude. Přišel jsem za nimi a prosil oba. Měli své děti. Dceru a syna. Byli krásní po Sakuře. Přišel jsem za ní a prosil jí o to, jestli by byla schopná dát mi syna, nebo dceru. I když je teď se Saiem. Sai řekl, že mě chápe a pokud by to Sakuře nevadilo, že on by nebyl proti. Sakura byla chvíli rozčilená, ale pak svolila.
Utekli jsme spolu do starého a opuštěného baráku. Řekla mi, že o tom vždy snila. Usmál jsem se a umožnil jí prožít si svůj sen. Miloval jsem Naruta a bylo pro mě hrozné něco takového udělat. Sakura to chápala. Přitiskl jsem si jí k sobě a nežně jí políbil. Cítil jsem jak se chvěje a jak jí naskakuje husí kůže. Vědel jsem, že to zimou nebude. Přitiskla své rty na moje. Byl to ten nejvášnivější polibek, jaký jsem kdy zažil. Vysvlíkl jsem jí z jejích šatů a položil jí na postel. Sundala mu triko a líbala mě na krku. Cítil jsem, že neví co si může dovolit. Líbal jsem jí po celém těle a ukázal jsem jí tak, že si může dovolit vše. Kalhoty jsem si sundal sám a něžně do ní vnikl. Pomalu jsem přirážel čim dál tim víc. Oba jsme si to užívali. Vrcholu jsme dosáhli oba stejně. Bylo to pro oba divné. Byl jsem jí za to nesmírně vděčný.
O devět měsíců později nám Sakura dala dceru. Ona i já jsme byli šťastní. Naruto byl také šťastný. Oči měla její, ale jinak byla celá po mě. Byl jsem hrdý na to, že mám dceru, krve Uchiha, a že její matka je zrovna Sakura. A těšilo mě, že jí budu vychovávat po Narutovo boku.
Museli jsme odejít na misi. Celý náš tým 7. Děti jsme nechali hlídat Ino a Hinatě. Byl na něj spoleh. Mise byla proti Akatsuki. Měl jsem spatřit Itachiho. Taky se tak stalo. Mé city k němu už vyprchali. Miloval jsem jen jednu osobu. Naruta a naše děti. Objevilo se tam více členů Akatsuki. Itachi se mi vysmál do obličeje a já tušil že má něco v plánu. O naruta jsem se nebál, má v sobě Kyyubiho. Tušil jsem ale, že Itachi má něco v plánu. Zaměstnal mě zatím jeho společník Kisame. Zbavil jsem se ho celkem rychle. Když jsem se ale otočil a pátral po Itachim, spatřil jsem, co jsem radši nechtěl spatřit. Nemohl jsem tomu uvěřit. Itachiho stál u klečíčího Naruta. Vytáhl mu z břicha katanu, otočil se směrem ke mně a usmál se na mě. Rozeběhl jsem se k Narutovi. Měl jsem nehorázný vztek. Zachvátila mě panika a bylo mi mizerně. Položil jsem si Naruta na klín a plakal.
"Naruto prosím, vydrž! Nesmíš umřít! Kdo bude vychovávat naše děti!?"
"To zvládneš, Sasuke...."
"Prosím, neopouštěj mě!" plakal jsem a nemohl jsem přestat.
"Miluji tě, Sa-su-ke..-kun....."
Přiběhla Sakura, ale bohužel ho nestačila uzdravit. Křišel jsem a nemohl jsem přestat. Naruto mi zemřel v náruči.
Rozeběhl jsem se vstříc Itachimu. Byl jsem rozzuřený. Mlátil jsem ho hlava nehlava. Vytasil jsem katanu a když jsem ho probodol, on probodl mě.
"Vzpomínáš, co jsem ti řekl, bráško?" Jeho poslední slova. Poté padl k zemi a zemřel. Slyšel jsem Sakuru jak křičí a pak jsem jí viděl přibíhat. Snažila se mě uzdravit, ale bylo pozdě. Umíral jsem a já to věděl. Smířil jsem se s tím, budu s Narutem. Nic nás nerozdělí. Sakura plakala. Po tváři mi také stekla slza. Pohladil jsem jí něžne po tváři a poprosil jí, aby se mi postarala o děti. Souhlasila a já věděl, že jsem udělal správně. Za vše jsem jí poděkoval a pak už jsem nevnímal svět. Viděl jsem tmu, pak následovalo světlo. Ocitl jsem se v ráji, kde na mě čekal můj milovaný Naruto.
 


Komentáře

1 Tara Tara | Web | 19. září 2009 v 15:53 | Reagovat

fńůůůk co mi to ajta krajta děláš?! také msutné achich achich... ale stráášně krásný...

2 Jenny Jenny | Web | 19. září 2009 v 20:46 | Reagovat

no hej je to na mně trochu složitej děj xD všichni napíšou tak dvě věty k tomu a ty taký román xD ale vynasnažím se aby to bylo podle tvých představ =)

3 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 11:37 | Reagovat

neboj =) už se na tom pracuje xD a samozřejmně že to napíšu podle sebe xD xD a ne že si budeš potom stěžovat že se ti to nelíbí protože příště na tebe peču! :-P xD xD

4 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 11:39 | Reagovat

jo když už jsem u toho neceš spřátelit? xD

5 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 13:20 | Reagovat

hihi já tak trochu diplomy nedělám ani nepříjímám doufám e ti to neva hej....ale bohužel no... xD já už jsem taková xD

6 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 14:04 | Reagovat

hej fakt nápodobně taky je znám z youtube xD ale nejvíc je žeru xD

7 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 14:05 | Reagovat

jo hej frajerko ta tvá povídka bude snad na 7 stran xD já tak trochu stále píšu a jsem ve třičtvrtině a nějak už budu na 5 stránce už se raději ani nerozepisuju xD

8 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 14:54 | Reagovat

to je v klidu já to přežiju jen aby tě to v polovině neunávilo xD je to celkem otrava to číst ted jsem to dopsala a ještě to po sobě čtu a už mě to normálně uspává toto xD

9 Jenny Jenny | Web | 20. září 2009 v 15:35 | Reagovat

hotovo povídka je na světě xD
PS: gomenasai za ten název doopravdy jsem nevěděla jak to nazvat xD kdyby tě napadl jiný název napiš mi ho okamžitě přejmenuju xD

10 Katee(píše z druhého Pc) Katee(píše z druhého Pc) | E-mail | Web | 20. září 2009 v 16:57 | Reagovat

nj..Sis umí tedy dávat tresty..a to mi připomíná ještě mi do komentářů napiš jak chceš vypadat v The Sims 2

11 Arya Arya | Web | 2. dubna 2010 v 23:47 | Reagovat

fuuuuuuuuu tak toto bolo fuuuuu super :D to s tou sakurou *predychava* no ale skoda ze tak skoncili ale zasa hodilo sa to tam viac ako keby maju skoncit stastny az do smrti

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.